Kamkoliv se dnes my lidé podíváme, všude se setkáme s nějakou formou ekonomiky. Tato je tu totiž v různých formách všudypřítomná a není možné se jí vyhnout, ani kdyby to někdo z nás chtěl sebevíc.
Na ekonomice totiž stojí celá naše existence. Kdykoliv přece něco potřebujeme, musíme si to koupit, a taková koupě, respektive prodej, je jak známo neodmyslitelnou součástí ekonomiky.
Abychom si pak my lidé mohli něco takto pořídit, tedy od někoho si to koupit, potřebujeme peníze. A peníze nemohou existovat bez ekonomiky stejně jako nemůže existovat ekonomika bez peněz.
Abychom získali potřebné peníze, musíme pracovat. A co je to taková práce, lhostejno zda zaměstnanecký poměr nebo soukromé podnikání? Přece ekonomická činnost.
Platíme pak nejen za zboží, ale i za služby, jež nám někdo prokazuje. Bez toho se často neobejdeme, a to znamená, že se neobejdeme ani bez ekonomiky, jež stojí za tímto.
Ale ekonomika se nedotýká pochopitelně jenom nás obyčejných smrtelníků, lidí jako já a vy. S tou se tu více a tu méně potýkají i celé státy, ba i kontinenty a svět jako celek. Každý stát má svůj rozpočet, musí počítat své příjmy a výdaje a starat se, aby byly státní finance v pokud možno tom nejlepším pořádku. A to je také ekonomika, a to ta velká.
Státy pochopitelně zčásti provozují a zčásti aspoň kontrolují zahraniční obchod a měnovou politiku, starají se o sociální sféru, o zdravotnictví, penzisty… A tady všude tečou velké peníze, jde tedy nesporně taky o ekonomiku.
Ekonomika je prostě všude a měla by lidem v první řadě dobře sloužit. Ale ne vždy tomu tak je. Někdy ji politici a finančníci komplikují svou neznalostí či neschopností, a někdy tato vlastně dokonce slouží jako účinná zbraň. Jak vidíme třeba i dnes. Kdy je právě ekonomika tím, co by mělo poškodit Rusko natolik, aby skončila tímto zaviněná válka na Ukrajině. A jak víme, docela to funguje.